Polycentrus schomburgkii - Ostnáč Schomburgkův v akváriu: Poznatky z chovu a odchovu vzácného jihoamerického druhu

Když jsem dostal od svého přítele ze Švýcarska zajímavé ryby s Guyany, radostí jsem byl celý bez sebe. Vedle nádherných dvou párů Crenuchus spilurus mi Pascal SEWER věnoval nádherný mladý pár Ostnáče Schomburgkova. Ryby, které jsem viděl naposledy v 60. letech minulého století, byly opět v Čechách! Nevěděl jsem, z kterých rybek mám mít větší radost. Crenuchus spilurus jsem dříve již odchoval, ostnáči ale byli pro mě velkou neznámou. 

Starý známý

Ostnáč Schomburgkův je znám evropským akvaristům od roku 1907, kdy byl prvně díky kpt. VIPANOVI dovezen do Anglie. V r. 1909 jej pak J. P. ARNOLD dovezl i do Německa.

Je to ryba, která žije samotářským životem, samec je větší než samice a dorůstá podle podmínek 7-10 cm. Ryby mění barvu jak podle nálady, tak podle prostředí, ve kterém žijí. V době tření je samec sytě černý. Chováme je se stejně velkými rybami, já všechny darované ryby umístil do 40 litrového akvária hustě zarostlém rostlinami i s řadou různých skrýší, trubek, květináče i dalších keramických výtvorů. Ryby žijí skrytě, k večeru jsou poněkud živější. Ideální pro ně jsou i listy rostlin na hladině nebo přímo plovoucí rostliny, protože v tomto prostředí se cítí mnohem bezpečněji. Při filtrování dbáme na to, aby voda jen mírně proudila. 

Domovina

V přírodě žijí ryby zpravidla v řekách s černou vodou na území severovýchodní Jižní Ameriky, v zemích Guyana, Venezuela a Trinidad. V místech výskytu je tvrdost sotva měřitelná, pH kolísá mezi 4,8-6,2, teplota je mezi 26-30°C.  Mé ryby pocházely z Crique Gabriele v Guyaně. 

Krmení

Všichni ostnáči jsou piscivorní ryby, což v překladu pro akvaristy znamená, že se živí rybami či jejich částmi. Ideální jsou mladé živorodky, ale rády přijímají i koretry, černé komáří larvy, buchanky, perloočky i řadu dalších živočichů, které nachytáme v lesních tůňkách. Chytnou i živou mouchu, kterou hodíme na hladinu, ale i sekané žížaly. Mražená potrava je zajímá jen potud, než spadne na dno. 

Akvárium

Nemusí být veliké, stačí do 40-60 litrů pro jeden pár, hustě zarostlé, dno z jemnějšího písku, četné úkryty.  Vodu používám běžnou vodovodní českobudějovickou, lehce kyselou, teplota kolem 25-26°C.

Odchov

28-30 °C, vzhledem k tomu, v jakých podmínkách ryby žijí v přírodě, zdál se mi údaj o 18-20°dH příliš vysoký. Použil jsem obvyklou propracovanou vodovodní českobudějovickou vodu s malou příměsí rašeliny a celkovou vodivostí 190µS/cm, pH 6,3.

Rybky se třou v jeskyňce, v mém případě v květináči s proraženým vstupním otvorem na boku. Jiker je kolem 500-600 ks, visí na asi 0,5 mm dlouhém a tenkém vlákně, líhnutí za 3 dny, rozplavání 7.-8. den.

Při tření se postupně za sebou střídají samička, která naklade několik jiker, hned za ní postupuje sameček, který snůšku oplodní. Samotné tření trvá 2-3 hodiny. Sameček v akváriu má takový respekt, že ostatní obyvatelé se ke květináči ani nepřiblíží. V literatuře se píše, že se má samička po tření odlovit. Protože v mém akváriu byl dostatek skrýší nejrůznějšího druhu včetně hustého porostu rostlin, žila celá obsádka akvária i po tření spokojeně dále.

Jen dominantní sameček Crenuchus spilurus, který se mezi tím s jednou ze samiček vytřel do keramické trubky tuto neopouštěl ani na chvíli, protože jinak byl velice intenzivně pronásledován samcem ostnáče. Také druhý sameček Crenuchus spilurus byl většinu času skryt v trubce, byl pronásledován samečky obou přítomných druhů. Rybky se ale zdržovaly po celou dobu péče o mladé ostnáče v druhé polovině akvária. Potěr je velice malý, roste velice rychle. Začal jsem jej krmit vířníky a trepkou, po 4 dnech i jemnými naupliemi žábronožky solné a dále živou potravou odpovídající velikosti. 

Obrázky

1. Dospělý sameček v klidovém zbarvení.
2. Samička asi 2 týdny před třením.
3. Hustě zarostlé akvárium s objemem 40 l. 
4. Dospělý sameček stráví většinu dne ve svém úkrytu.
5. Sameček hlídá snůšku velice pečlivě.
6. Sameček je při tření a péči o potěr tmavě vybarven a opouští květináč jen při výpravě za potravou.
7. Po rozplavání potěru je sameček neustále v jeho blízkosti.
8. Písek na dně představuje ideální úkryt pro potěr. 
9. Ideální je, aby potěr „plaval“ v krmení, tak nejlépe roste. V našem případě tříměsíční jedinec mezi buchankami.