Synodontis petricola: Snadno se třou, těžko se odchovávají - Jak na odchov (II)

(Pokračování první části)

Rybkám se daří

Na rozdíl od doporučení některých chovatelů z internetu, jsem pro tření sumců nedělal vůbec nic. Žádné speciální krmení, žádné časté výměny vody, žádné kolísání teploty ani pH. Je samozřejmé, že jsem se o nich snažil shromáždit co nejvíce informací ještě než jsem je přivezl domů.

Abych byl upřímný, v hloubi duše jsem snil o tom, že je rozmnožím a budu mít tak hejno nádherných sumečků, prohánějících se u dna akvária - nejen v noci. Krmil jsem petricoly na noc potápějícími se granulemi od Nature Food, není to podmínka, stačily by zbytky po jiných rybách. Ať byly poměry v nádrži jakékoliv, sumci se vynořili za krmením ze svých úkrytů pokaždé, hlavně v přítmí.

Jednoho večera, když jsem hodlal vhodit do nádrže klasickou dávku granulí, jsem uviděl, jak spolu dvě petricoly začínají laškovat. Jedna z ryb byla zjevně zaplněná samice. Obě rybky se začaly honit, ale občas zpomalily kvůli pokusům samce dotýkat se třesoucím se tělem hlavy samice. Když jsem je takto nadšeně sledoval, najednou jsem si uvědomil, že jsou již asi 2 hodiny po půlnoci a já nemám připraveno vůbec nic pro případnou péči o jikry. Jediné, co jsem mohl dělal, bylo je dál sledovat. Snažil jsem se tehdy utěšovat tím, že díky instinktům reprodukce se to bude opakovat a já budu na tu situaci lépe připravený.  

Příprava

Trvalo mi tři dny, než jsem se důkladněji připravil. Vzal jsem plastovou misku a do ní vložil rošt s osmimilimetrovými otvory, na který měly přijít skleněné kuličky. Tady vznikl drobný problém. V mém okolí nebyla žádná možnost je sehnat. Nakonec jsem pro ně musel zajet až do Prahy. Jen tak pro zajímavost, ten člověk, od kterého jsem kuličky nakonec získal, který mi jich asi sedmdesát prodal, byl mistr Evropy v kuličkách. Kolikrát jsem si pak říkal, že zrovna tato skutečnost mohla být hlavním důvodem, proč se moje petricoly rozmnožily.

Když už jsem to pojal takto, vyvstala zde ještě jedna otázka. Jak nejlépe zajistit speciální úkryt, který by určoval intimní prostor nad roštem s kuličkami, kde by pářící se rybky měly patřičný klid a nebyly rušeny ostatními obyvateli nádrže. Přestože jsem měl k dispozici desítky květináčů (moje žena měla stejný zájem o květiny jako já o tanganické ryby), nezdály se mi tím pravým, co bych si ve svém akváriu představoval. Nakonec jsem vymodeloval kýžený tvar z keramického materiálu, který jsem vypálil v keramické peci.

Porostlá jeskyně

Jeskyně

Myslel jsem, že sumcům se to bude líbit víc než květináč. Ve skutečnosti jsem ale dobře věděl, že je jim to jedno. Takže tři dny poté, co jsem si všiml námluv petricol, bylo mnou připravené „trdliště“ umístěno do nádrže, poblíž místa, kde sumci rádi trávili většinu času, tj. mezi tufové kameny porostlé Anubias nana.

Můj výtvor obsahoval plastovou misku s roštěm, naplněnou černými kuličkami ze skla tak, aby mohly jikry propadat ke dnu mezerami, aniž by je rodiče sežrali. Na této misce byl nasazen keramický kryt s otvorem. Další den, pozdě odpoledne poté, co jsem přišel domů, jsem nemohl uvěřit svým očím, na dně plastové misky byl malý kopeček jiker.

Tření

Petricoly nejenže na mne nepočkaly, než se vrátím z práce a až je budu moci sledovat, ale ani si nepočkaly na noční klid. Kromě toho bylo akvárium od časného rána plně osvětleno - stejně jako každý den, kdy odcházím do své kanceláře. Předpokládal jsem, že si ryby toto načasování vybraly schválně, nebo se nemohly dočkat, až vyzkouší kuličky od „Mistra Evropy“. Ne ne, později se vytřely opět v pozdních odpoledních hodinách a já jsem začal věřit, že by se to mohlo u nich stát pravidlem. Výše uvedené „později“ znamená další den a znovu ještě den poté. Pokaždé se to stalo před soumrakem. Pokud pozorně čtete, můžete se podivit, jak to, že se za tři dny třely ty samé páry znovu. Zapomněl jsem se totiž zmínit, že jsem mezitím byl opět v Krakově a domů opět nepřijel s prázdnou! 

Po tření

Selekce jiker

Euforie však brzy skončila, když jsem si uvědomil, že budu muset vyřešit potenciální napadení jiker plísněmi. Tito sumci nepatří mezi ryby, které by se o jikry staraly, ale naopak, rádi si na své snůšce pochutnají. 

Podle dostupných zdrojů jsou všudypřítomné spory plísní rodů Achyla a Saprolegnia. Tyto plísňové spory infikují poškozené, nemocné nebo neoplozené jikry a z nich se můžou přenést do zdravých jiker a nakonec zabít vyvíjející se zárodek. Mnoho druhů ryb chrání svoji snůšku, čistí ji a vybírá z ní špatné jikry. Tito sumci to nedělají.  

Druhý den ráno jsem vstal o hodinu dříve, abych se postaral o snůšku. Bylo poměrně snadné rozeznat, která jikra je v pořádku a která ne. Těch špatných, bílých, bylo asi deset procent, ostatní, dobré, měly okrově medovou barvu. 

K odstranění bílých neoplodněných jiker jsem použil klasickou skleněnou pipetu. Nasál jsem chomáč jiker a opatrně s ním potřásal, aby se jikry od sebe uvolnily. Tak se mi podařilo oddělit špatné jikry od dobrých. Domníval jsem se, že je to nejlepší způsob, jak se o snůšku postarat. Možná jsem měl použít metylenovou modř, ale neudělal jsem to.

Po opakovaném „čištění“, cca co šest hodin po dobu dvou dnů, jsem se dostal z počtu cca 600 jiker na šestinu, která se začala líhnout za dva dny. Zkoušel jsem několik  zařízení od velmi jednoduchých zavařovacích sklenic vložených do hlavní nádrže napojených na čistou vodu z externího filtru, až po „sofistikovanější“ zařízení, jak je částečně můžete vidět na přiloženém obrázku.

Pohárek se ukázal být k ničemu. Většina jiker se shlukovala, což vedlo ke vzniku plísní. Myslím, že příčinou bylo mechanické odírání. Ostatní zařízení fungovala dobře. Nakonec se mi z několika výtěrů podařilo zachránit cca 200 jiker. Ty jsem přestěhoval do 35litrového akvária s jeskyňkou. 

Zařízení pro líhnutí jiker

Rozkrmení

Další výzvou bylo zjistit, kdy stráví své relativně velké žloutkové váčky. Tedy kdy začít krmit a jaký druh (velikost) krmení mláďatům nabídnu, aby je dokázala polknout. Zdálo se, že jsou velmi malá! Zde jsem opět udělal chybu.

Pomocí lupy jsem neustále sledoval trávení žloutkových váčků zárodků. Už jsem nechtěl déle čekat, protože jsem si myslel, že už je ten správný čas, a pátý den jsem začal krmit nově vylíhnutými naupliemi artemie. To mělo v následujících dnech ale za následek ztrátu několika mladých. Hlavním důvodem tohoto problému mohlo být spíše překrmování a následné zhoršení kvality vody, než uspěchaný začátek krmení.

Dalším testem bylo zkusit krmit trepkou. Hned další den následovalo krmení nově vylíhnutými naupliemi artemie spolu s trepkou. Tak jsem nakonec krmil i nadále a jen čas od času jsem zpestřil podávanou potravu mikrami. Teplota vody pro odchov se pohybovala mezi 23 - 24 °C.     

Později jsem začal přidávat i suché krmivo v prášku. Zkoušel jsem použít i zmrazenou buchanku, ale tu malé rybky přijímaly zjevně neochotně. Nejvíce mne trápilo, že mláďata se k potravě moc nehrnula. Většinou se skrývala v jeskyňce a k potravě se přibližovala jen velice opatrně. Nakonec jsem zjistil, že je to kvůli příliš intenzivnímu světlu. Kdykoli jsem ztlumil osvětlení, vynořila se ze svého úkrytu. Nemohl jsem pak uvěřit svým očím, kolik těch sumečků bylo nacpaných do omezeného prostoru jeskyně. Jakmile se tedy zhaslo, okamžitě se celé hejno vyřítilo ven a malé rybky hned začaly baštit vše, co jim alespoň trochu zavonělo. Každý druhý nebo třetí den jsem vyměňoval polovinu vody, protože objem nádrže byl vzhledem k počtu mláďat dost malý. Ve věku čtyř měsíců  mláďata dosahovala délky 2,5 - 3 cm.

S. petricola - potěr

Závěr

Při psaní tohoto článku se líhla nová dávka jiker. Tentokrát jsem byl trpělivější, co se týče začátku krmení, také jsem se pokusil vynechat krmení nálevníky. Nemyslím si, že by sice trepka jako první potrava nějak škodila, ale chtěl jsem zjistit, zda je to nezbytné. 

Synodontis petricola preferuje větší nádrže s dostatkem úkrytů. Často vyplouvají za potravou i ve dne, zvláště když je klid a ztlumené osvětlení. Ve společenství s Tropheusy nestíhají chytat potravu a živí se zbytky. Voda v mém akváriu je pufrována pomocí solí a hydrogenuhličitanu sodného. Teplota vody se pohybuje mezi 23 - 24 ° C, vodivost 400 - 600 µS/cm.

Tito sumci nevyžadují žádné speciální krmení. Podle mých zkušeností se třou několikrát za měsíc. Pak následuje několikatýdenní pauza, souvislost načasování tření s podmínkami v jejich domovině jsem nezaznamenal. Obvyklá doba pro tření bylo pozdní odpoledne, počet jiker z výtěru se pohybuje okolo 500. Cca 10% z nich byly neoplozené nebo vadné. Konečný výsledek však vždy záležel na tom, jak úspěšná byla eliminace problémů se zaplísněním snůšky. Toto je podle mých zkušeností klíčovým momentem pro získání mladých ryb. První potravou pro mladé po dobu dvou měsíců od vykulení je nejvhodnější čerstvě vylíhnutá nauplie žábronožky solné, následovaná jemným prachem běžného krmiva. Potěr má nejraději klid a tlumené osvětlení.    

Poznámka: Článek vyšel v dubnu 2012 v bulletinu „TANGANIKA MAGAZYN Nr. 11“, o rok později v časopisu Cichlidofili. Z anglické verze přeložil Honza Burzanovský.

Dovětek autora po deseti letech

Jak již uvedeno výše, článek pojednává o mých počátcích s petricolami v roce 2011, tj. před deseti lety. Od té doby jsem nasbíral hodně zkušeností jednak z vlastního pozorování při chovu a rozmnožování, jednak informací z internetu, kterých v době mých počátků s petricolami, na rozdíl od současnosti, bylo málo. Původní verzi jsme se s Honzou rozhodli ponechat jako vzpomínku na tu dobu, možná jste se v průběhu čtení a prohlížení některých obrázků pobavili, co všechno je blázen jako já schopen vykouzlit (vyrobit ze dne na den „na koleně“)  a podstoupit (cesta do Prahy pro černé skleněné kuličky).

Hlavně bych rád využil tento poslední odstavec ke shrnutí mých desetiletých zkušeností:

• Synodontis petricola už není obtížná k odchovu, jak uvedeno v názvu článku. Řada akvaristů je dnes umí odchovat, anebo se jim pár přeživších jedinců objeví v nějaké společné nádrži, pokud je tam dost úkrytů.
• na krmení není náročná, jako noční uklízečka zkonzumuje zbytky na dně, otázkou je, nakolik toto noční uklízení vadí rybám, které v noci chtějí odpočívat
• parametry vody jako pro ostatní obyvatelé Tanganiky
• před třením není nutná žádná speciální přípravná fáze, dřív nebo později se samičky zřetelně  zakulatí a vytřou, od jedné samičky je i několik set jiker
• u mne se vždy vytírali před západem slunce
• žádné hormony jsem nepoužíval. Rozmnožovací pud je bez toho tak silný, že se nakonec vytřou kdekoliv, když není k dispozici nějaký úkryt
  největším problémem, možná jediným, je boj s „bílou nemocí“, která zničí celou snůšku, pokud s ní neumíme bojovat. U mne nepomáhala významně žádná léčiva či chemikálie, ani UV lampa. Fyzická separace napadených jiker v průběhu prvních min. dvou dnů po výtěru se zdá být rozhodující. Samozřejmostí je, že jikrám musíme dopřát přístup ke kyslíku v podobě obtékání jiker okysličenou vodou.
• růst potěru je pomalý, souvisí to s faktem, že je to dlouhověká ryba. Pro představu, u mne jsou tyto rybky, které byly odloveny v okolí Chaitiky jako dospělé, už deset let a pořád jsou vitální a pravidelně se třou. René Kruter, holandský akvarista a kamarád, který mne předběhl a rozmnožil je jako první v Evropě, je dovezl z Tanganiky před 25 lety, dodnes je má a občas odchovává.

Poděkování  
Autor by chtěl poděkovat Martě Mierzenské za konzultace a svému synu Davidovi za pomoc při fotografování. V neposlední řadě pak Honzovi Burzanovskému, že mne přesvědčil, abych to oprášil, za překlad z angličtiny a spolupráci.

Použité materiály

• Burnside G., 2009, The Spawning and Raising of the Pygmy Cat, Synodontis petricola, December 13, 2009 © Scot.Cat., 1997-2011, burnside@madasafish.com
• Maznyk P, Avoid Being a Nervous Fishkeeper, March 2009, KWAS - Kitchener Waterloo Aquarium Society, pmaznyk@rogers.com
• Reimer K., January 2008, Breeding & Raising Synodontis petricola. (KWAS), Kevin.Reimer@sympatico.ca
• Walker H., Walker D., 2009, Spawning Synodontis petricola, Missouria Aquarium Society web site, http://www.missourlaquariumsociety.org
• Riegel J., 2008, Synodontis petricola Spawning Report, Fincinnati, the official newsletter of the Greater Cincinnati Aquarium Society Aquarticles, http://www.aquarticles.com