Ze světa Apistogramma nijsseni: Nečekané soužití v akváriu

Dr. Vladko Bydžovský
České Budějovice
Sdílet článek

Komplex Apistogramma nijsseni zažívá vzrušující období díky objevům z peruánské řeky Cenepa. Zkušenosti s novými druhy jako Apistogramma cenepa a Apistogramma ladislao a s jejich chovem po boku Apistogramma nijsseni na sebe nenechaly dlouho čekat.

Novinky v komplexu Apistogramma nijsseni: Objevy z Rio Cenepa po odeznění bojů

V posledních letech se v komplexu Apistogramma nijsseni dějí věci. Jak jsem psal již u nově objevených červených drobnoústek, které rovněž pocházejí ze severu Peru z hraničního území Peru/Ekvádor, asi po roce 2021 se sem začali dostávat turisté, jen co odezněly boje (na horním toku řek Pastaza a Morona se nacházejí ložiska ropy). No a zde je jeden z horních přítoků Amazonky, který se vlévá do Rio Maranon (nebo jak se uvádí i Rio Morona). Rio Cenepa je malá říčka, která pramení na východním svahu Cordillera del Cóndor. Z ní se dovezlo i mnoho nových druhů cichlidek, mezi nimi i ty, které jsou některé označovány jako Apistogramma cenepa I nebo Apistogramma cenepa II, jinde (a zvláště v Japonsku, Taiwanu a v Číně) jsou tyto ryby označovány jako Apistogramma ladislao. Těch jsou známy nyní již dokonce 4 druhy!  Měl jsem již možnost si některé z těchto novinek obstarat. 

Od neviditelnosti k novému páru

Do 40litrového akvária bohatě zarostlého rostlinami, kde mám obvykle drobnoústky, jsem původně vpustil pár Apistogramma cenepa II nebo také Apistogramma Ladislao I. Uplynulo ale pár měsíců a o rybách jsem ani nevěděl.

Po čase, v domnění že tam plavou již jenom mladé Nannostomus trifasciatus jsem tam vpustil mladý pár Apistogramma nijsseni. Samička se měla k světu, a tak jsem se těšil na jejich výtěr. Co ale nastalo druhý den mě překvapilo. Samička byla ve třecím vybarvení a sameček se tlačil mezi stěnu akvária a molitanový filtr. Tento obraz znám ze situací, kdy v akváriu je dominantní a submisivní samec. Po delším pátrání jsem nakonec zjistil, že oním dominantním samcem je (dle mého špatného odhadu) již „zmizelý“ samec Apistogramma cenepa II.

Apistogramma nijsseni přebírá kontrolu: Od snůšky k mladým

V dalším průběhu jsem ale o něm prakticky nevěděl. Akvárium, resp. jeho levou polovinu ovládla samička Apistogramma nijsseni, která se zprvu pečlivě starala o snůšku ukrytou v keramické trubičce, až z ní nakonec vyvedla 8 mladých. V pravé polovině plavaly ony zmíněné drobnoústky. Tyto dva druhy se obvykle docela dobře snášejí, a tak při dobrém krmení i náležitě prosperují. 

Varování před křížením: Komplex Apistogramma nijsseni jako příklad

Vzájemné křížení druhů je častým fenoménem u obratlovců, zejména u ryb. U první filiální generace hybridů (F1 hybridi) je častý rychlejší růst, delší přežívání a vyšší tolerance k environmentálním podmínkám nebo rezistence k parazitům v porovnání s rodičovskými druhy. Nejsem zastáncem mezidruhového křížení. Toto časté mezidruhové křížení je již léta známo třeba u rodu Hypancistrus, kdy se doporučuje v jedné nádrži chovat jen jeden druh tohoto rodu. Ale ani u Apistogramma nijsseni komplex by se nemělo chovat více druhů pohromadě. Jinak se dočkáme řady možná zajímavých kříženců!

Fotografie:
1.    40litrové akvárium, kde ve společnosti cichlidek i drobnoústek žije i několik mladých Hyphessobrycon saizi
2.    Sameček Apistogramma sp. ladislao I.
3.    Výhružný postoj i zbarvení samičky jasně dává najevo, kde jsou hranice teritoria. 
4.    Samička o mladé pečlivě pečuje. 
 

Publikováno: 17. 3. 2025
537
4
Zapnout upozornění na nový článek