Nannostomus sp. super red – červené drobnoústky

Obr. 1: 22.7.2022 se mi změnil akvaristický svět! Získal jsem první dva nové druhy červených drobnoústek.

Domnívám se, že objev těchto dvou nových drobnoústek, stejně jako řady dalších teter, cichlid a dalších rybích druhů, umožnil konec války v ekvádorsko-peruánské pohraniční oblasti. To vedlo nejen ke zlepšení cestovního ruchu v regionu, ale také k nárůstu počtu akvaristů – lovců. Stále žasnou nad tím, jak krásné zde ryby žijí. Některé z nich již plavou v mých akváriích.

Existují dva druhy, Nannostomus sp. super red Amaya a Nannostomus sp. super red Cenepa. První je spíše červená a zejména samci mají červenou hřbetní ploutev. U druhého druhu je méně červené, přes tělo na zádech a podél břišního okraje probíhají dva černé pruhy a hřbetní ploutev je průsvitná nebo mírně bílá. Zpočátku existovalo mnoho předpokladů, že se jedná o barevné formy již známých drobnoústek, zejména N. rubrocaudatus.  Co je však důležité, jsou výrazné černé skvrny v dolním laloku ocasní ploutve. Zajímavé je také to, jak se samice jednotlivých druhů mírně liší zbarvením.

Rio Cenepa i Rio Amaya se nacházejí v severní oblasti Peru, řeka s černou vodou Cenepa protéká hraniční oblastí Peru a Ekvádoru a je dlouhá asi 185 km. Rio Amaya v Peru je také řeka s černou vodou v povodí řeky Rio Marañon.

Co je nezbytné pro dobré chov a odchov těchto dvou nových druhů? Především kvalitní voda a potrava. V Českých Budějovicích máme tu výhodu, že naše voda z vodovodu je měkká (důležité pro chov) a v naší oblasti máme mnoho potoků s příměsí rašeliny a měkké vody (19-80 μS/cm), což je důležité pro odchov.
Ve vodě z přírody jsou výsledky všeobecně u štíhlotělek lepší než při použití osmózy nebo iontoměničů. Dobrá filtrace a pravidelná výměna vody jsou nezbytné. V jižních Čechách máme asi 4000 rybníků a mnoho lesních rybníků, kde je stále dostatek kvalitní živé potravy. Jedná se hlavně o plankton, ale i o larvy komárů a larvy jiných druhů hmyzu.

Obr. 2: Sameček Nannostomus sp. super red Amaya – odchyt.

Obr. 3: Nannostomus sp. super red Amaya F1 generace.

Obr. 4: Nannostomus sp. super red Amaya F2 generace.

Obr. 5: Nannostomus sp. super red Amaya dospělá samice připravená ke tření.

Obr. 6: Nannostomus sp. super red Amaya tření v běžné asi 15litrové vytíračce.

Obr. 7: Nannostomus sp. super red Amaya tření. V této „lapačce“ jiker je umístěn asi 2 cm nad dnem třecí rošt.

Obr. 8: Nannostomus sp. super red Amaya tření. V této keramické nádobce je rovněž pod jávským mechem umístěn třecí rošt.

Ryby těchto dvou druhů chovám v akváriích, která jsem umístil do spodní části odchovny tak, aby teplota byla co nejnižší. K chovu stačí 20-22°C. Inspirovalo mě k tomu zjištění Marilyn WEITZMAN, které tyto oblasti zkoumala včetně teploty vody a divila se, jak je zde chladno. Svoji práci mi věnovala. Podobné zjištění jsme měli již během našich expedic mezi Cuzcem a Iquitos v Peru, teplota vody je zde extrémně nízká, zejména na některých místech (Rios Urubamba, Ucayali ale i Marañon). Snažím se, aby teplota nestoupla nad 24 °C.
Staří akvaristé si vzpomenou, jaká pravidla platila původně pro chov a odchov neonky obecné (Paracheirodon innesi). Také u nich nesměla teplota překračovat 24 °C, jinak ze tření nic nebylo, samičkám „nabubřela“ bříška a tzv. zatvrdly. Kromě řady rostlin (zejména druhů Echinodorus a Microsorum pteropus) mám v akváriích také různé kameny a trubky, aby byl dostatek úkrytů. Tyto ryby však nejsou tak teritoriální jako N. mortenthaleri.  Je zážitkem pozorovat je, jak žerou, zvláště když se živí drobným hmyzem a larvami komárů, protože se dokážou doslova přecpat. Jako doplňkovou stravu používám různé typy krmení od Dr. Geralda Bassleera velikosti "M" (rovněž i pro ostatní tetry, pancéřníčky i jihoamerické cichlidky, včetně velikosti "S" pro potěr). 

Zkušený akvarista dobře pozná, kdy je samice správně připravena na tření, jak se její bříško zakulacuje. S tím souvisí i zvyšující se pozornost, kterou samci těmto samicím věnují. Právě tyto ryby oddělujeme z chovného akvária do vytíračky. Další možností je odchovat ryby ve společenském akváriu nebo druhovém akváriu. K tomu jsem vymyslel různá zařízení („pasti na jikry“), jak můžete vidět na obrázcích (uvnitř je vždy třecí rošt!). Startovací potravou jsou buď trepky (Parametium), nebo, pokud máme možnost, vířníci (Rotatoria). Později jemný plankton, ale i kvalitní umělá potrava úměrná velikosti tlamky potírku.  Plné vybarvení dospělců dosahují mladé po 3. měsíci.

Obr. 9: Sameček Nannostomus sp. super red Cenepa.

Obr. 10: Tření Nannostomus sp. super red Cenepa.

Obr. 11: Jiný způsob tření Nannostomus sp. super red Cenepa, méně výkonnější.

Obr. 12: Nannostomus sp. super red Cenepa – mladé ve věku 3 měsíců.

Obr. 13: Nannostomus sp. super red Cenepa dospělá samička.

Produktivita všech čtyř druhů červených drobnoústek také kolísá v závislosti na lepivosti jiker. Některé páry jikry lehce přilepí na listy rostlin, což je dobrá potrava nejen pro rodiče, ale i pro ostatní. U jiných párů jsem pozoroval, jak snadno některá vajíčka propadnou třecí mřížkou a jsou tak chráněna před kanibalismem rodičů. Pamatuji si, jak jsem v 60. letech začal chovat marginátky. Z prvních tření jsem měl 3-8 mladých, asi o 3-4 roky později 80-100 bez problémů. Myslím, že s těmito novými druhy to bude podobné. První individuální úspěchy se v následujících letech jistě znásobí. Musíte jen vytrvat.

Tetry z nejrůznějších čeledí stále patří mezi nejvyhledávanější ryby pro společenské akvárium. Štíhlotělky (čeleď Lebiasinidae) nejsou v našich akváriích tak rozšířené jako známější zástupci jiných čeledí teter. Pro nadšence, kteří chtějí vyzkoušet něco nového, nabízejí "plovoucí tužky" atraktivní alternativu. Navzdory své malé velikosti a štíhlému tělíčku jsou drobnoústky považovány za blízce příbuzné dravým tetrám z čeledi Erythrinidae. Nesnášenlivost se ale u nich v akváriích neprojevuje.