Parmička černopruhá Crossocheilus siamensis - Řasožrout neboli poutní ryba?
Poutní ryby
Parmička černopruhá je původem především z povodí Malajského poloostrova, Thajska a povodí řek Chao Phraya a Mekong (na fotografii). Obecný termín, který vesničané žijící v povodí řeky Mun používají pro ryby, které v období sucha migrují proti proudu, je „ryby třetího měsíce“ nebo „poutní ryby“.
V severovýchodním Thajsku a v Laosu se stále používá lunární kalendář k určování času důležitých dat a náboženských obřadů. Shodou okolností období migrace parmičky černopruhé proti proudu odpovídá třetímu měsíci lunárního kalendáře, proto se tyto ryby nazývají „ryby třetího měsíce“. V tuto dobu místní chodí do pagody na bohoslužby a protože se zdálo, že také tyto migrující ryby mají podobný zvyk, nazývají je „Poutní ryby“.
Habitat a rozšíření
Crossocheilus siamensis, se dokáže velmi dobře pohybovat v proudu, přichytává se k povrchům i ve velmi silném proudu, kde konzumuje řasy na povrchu kamenů a z listů rostlin. Z toho vyplývá, že také v umělém akvaristickém prostředí dokáže efektivně kontrolovat růst řas.
Fyzický popis
Parmička černopruhá má štíhlé, protáhlé tělo, které může dorůst až do délky asi 15 cm. Jsou obvykle hnědavé nebo šedavé s černým horizontálním pruhem táhnoucím se od tlamy až k ocasu. Toto zbarvení je účinné pro to, aby se jim podařilo téměř splynout s okolím a vyhnout se predátorům.
Strava a kontrola řas za pomoci parmičky černopruhé?
Strava Crossocheilus siamensis se primárně skládá z různých typů řas a malých mikroorganismů. V akvarijním prostředí jsou obzvláště ceněni pro svou schopnost konzumovat nejen zelené řasy, ale i odolnější typy červených, černých a hnědých řas, kterým se mnoho jiných ryb vyhýbá.
Nicméně, jak upozorňuje Diana Walstad ve své knize Ecology of the Planted Aquarium, z dlouhodobého hlediska závislost na rybách nebo jiných živých organismech nemusí být samospasitelná, protože požírači řas se zaměří na řasy, které rádi konzumují. Jestliže, ale nádrž bude v nerovnováze, je jen otázka času, kdy se tam objeví jiné méně chutné řasy. Např. sinice nejsou řasou, takže je nebude jíst žádná akvarijní ryba a naopak černou štětičkovou řasu bude jíst pouze parmička černopruhá.
Chování a snášenslivost
Parmička černopruhá je mírumilovná ryba, což z ní činí vhodnou osádku společenských akvárií. Jsou efektivnější ve skupinách. Nicméně když dospějí, mohou být teritoriální vůči sobě navzájem. Z tohoto důvodu je důležité zajistit dostatečný prostor a poskytnout jim úkryty v akváriu, aby se tak snížil stres a agresivita.
Rozmnožování
Odchov parmičky černopruhé Crossocheilus siamensis v zajetí je velmi náročný a tyto ryby proto jsou součástí importů. Jejich rozmnožovací návyky v přírodě nejsou dobře zdokumentovány. Jedním z důvodů může být to, že právě jejich migrace a s největší pravděpodobností také rozmnožování se dějí když je voda zakalená a málo přístupná. Jak potvrzují místní rybáři:
- "Když se řeka po začátku dešťů zbarví do červena, všechny ryby plavou proti proudu."
- "Ryby vplouvají do řeky Mun, když voda stoupá a tok řeky se zrychluje a voda se zakalí."
- "Aby mohla začít migrace proti proudu, musí začít pršet a voda se musí zakalit." *
Ochrana a význam
Ačkoli není v současnosti parmička černopruhá uvedena jako ohrožený druh, prostředí Crossocheilus siamensis je ohroženo faktory jako jsou znečištění, stavba přehrad a ničení habitatu, což negativně ovlivňuje populaci parmičky černopruhé.
Chov siamských jedlíků řas v akváriích
Pro akvaristy, kteří mají zájem o chov parmičky černopruhé, je důležité co nejvíce napodobit jejich přirozené prostředí. To zahrnuje poskytnutí akvária s dostatečným prostorem, dobrým prouděním vody, spoustou úkrytů mezi rostlinami a kameny, dostatkem kyslíku a různými povrchy pro růst řas.
Parmička černopruhá je mírumilovný druh, který může koexistovat s širokou škálou jiných mírumilovných ryb v nádrži. Nejlépe ale prosperuje ve skupinách. Je aktivnější a efektivnější v odstraňování řas, když je chovaná s dalšími ze svého druhu. Pro udržení zdraví parmičky černopruhé je zásadní pravidelná údržba a kontrola kvality vody.
Source:
Algae Eating Cyprinids from Thailand and Neighboring Areas, by Neil Frank and Liisa Sarakontu (https://www.aquatic-gardeners.org/Articles/cyprinid/)
*A River, Its Fish and Its People: Local Knowledge of the Natural Environment at the Mouth of the Mun River, May 2004 (The original title of this report in Thai is, Mae Mun, kan klap ma khong khon haa plaa:bot sarup lae khwam ru ruang pla khong khon Pak Mun, kan wicai thai ban.)
Walstad, Diana. Ecology of the Planted Aquarium: A Practical Manual and Scientific Treatise for the Home Aquarist. Echinodorus Publishing, 2023.
