Pokračování druhé části rozhovoru.

Nemohu jinak, a protože na chov vzácných duhovek, které Zdeněk Dočekal chová ve své pěstírně, upozornil Slávek Boudný v předešlém článku, musím se na ně zeptat.
Ale hlavně se budeme bavit o skalárech a o tom, jak je to s jejich odchovem. Vždyť většina medailí a umístění je za chov skalár.

Ještě k duhovkám, vlastně Slávek Boudný tě zmínil, že máš jeho vzácné Chilaterina sentaniensis. A jak se ti je daří odchovávat?
To je druh, který jde proti byznysu. Je to prodělečná ryba. Hrozně dlouho roste a vybarví se, až jsou velké. Neonka trochu poporoste a už je barevná. Tohle je normálně bělička, třeba taková šedivá. Až po třičtvrtě roce najednou ”cink” a během jednoho týdne se vybarví.

Zajímalo by mě, kdyby se ti někdo ozval, že by je chtěl, jestli bys mu je připravil.
A jo, připravil, třeba... Ale jo, protože tady v Čechách máme klub, duhovkářů. Ano, ano. To víš, jo?

Ano, to vím, ale nejsem si nikým v kontaktu.
A teď momentálně seš. Hele, dám 25 Euro a dostanu takovouhle knížku. (ukazuje duhovkářský časopis) Jsem členem téhle mezinárodní organizace.

Moc vás není, ale prý tady může být konference 2027.
No moc nás není, ale v roce 2027 je plánována konference duhovkářů. Vedení klubu chce, aby to bylo v Čechách. Každý rok se scházíme v jiné zemi, letos to bylo v Německu a v roce 2027 to bude v Čechách. Už máme zamluvené prostory v Zaječí, naštěstí, protože termíny na rok 2026 byly už obsazené. Ono to tu bylo už dvakrát.

Jak to probíhá?
Za těch 25 Euro přijdou tyhle časopisy. Jak jezdí do přírody lovit ryby, tak píší články. Když se v Rakousku koná schůze spolku, napíší o tom článek.

To je dobré, že díky členství v klubu můžete být v kontaktu s ostatními chovateli.
Když se koná ta konference, sejde se tam kolem stovky lidí.
V pátek se přijede a jede se na výlet. V sobotu to začíná burzou. Všichni máme předem nabalené ryby. Jak všichni víme, kdo co má, tak je to na objednávku. Prostě se zavolá, nemáš to a to a když jo, tak mu to dovezeš.

Pak je tam volný prodej od 9:00 asi do 11:00, a pak je oběd. Odpoledne jsou přednášky. Pak je společenský večer. V neděli dopoledne jsou ještě přednášky a po obědě se jede domů.

Je to vlastně burzička plus přednášky.

Za 25 Euro já mám vlastně 4 časopisy plus seznam. Každý rok se ten seznam aktualizuje. Takže tohle je dobrý.
Takže z těch lidí, co znáš, tam byl i Slávek Boudný. Ten dělal první setkání v Harrachově a bylo to tak perfektní, že od té doby jsou nadšení z Čech a chtějí tady mít další setkání.

Když sem jeli poprvé, tak se ptali, jaké je napětí v síti. Předtím se nesmělo cestovat, takže si mysleli, že jsme jako v Indii. Pak se to ještě jednou dělalo ve Žďáru n. S., jenže ten hotel z toho udělal byty. To byl větší hotel, kam by se to vešlo. Tady do Hajčmanu, jak byl cichlidářský sraz, by se to nevešlo.

Takže jsme jeli do toho Zaječí s Jardou a máme to tam zamluvené.

Letos si na konferenci pozvali Markétu Rejlkovou, která měla přednášku v angličtině. Němci ji pak překládali do němčiny.
Vždycky druhý týden v červnu bývají tyhle srazy duhovek.

Takže já jsem duhovkář, jsem v Cichlid klubu a ještě jsem členem Tetra ve Žďáru.

Je nějaký klub pro chovatele skalár?
Ne. Je Discus club a skaláry jsou pod cichlid klubem

Terčovce ale nechováš.
Taky mi to tady prolítlo, ale na to jsou potřeba větší nádrže. Já tady jsem spíš vybavený na ty skaláry, neonky a tak.

Všimla jsem si, že máš krásné skaláry. Viděla jsem je například na výstavě v Rychnově. Byli to krasavci. Pak jsi měl alty…
Ty jsem dal pryč. Léta letoucí jsem je měl. Prostě mi nebylo souzeno. Třely se, ale všechno zbělalo. Byly krásný. Nakonec jsem je dal kolegovi z Ostravy.

No a jak to dopadlo?
No nic. Neodchoval je.

Tenkrát když je Linke prodal Čechům, podařilo se je rozmnožit Honzovi Haidingerovi z Jižních Čech. Z prvního výtěru si Honza Haidinger nechal ryby pro další chov a z druhého výtěru jsem si od něj koupil 20 kusů. Deset jsem jich vzal do Rychnova na výstavu a hned jsem měl zájemce. Vzal jsem je ale domů.

Další rok jsem je zase vzal na výstavu v Rychnově a říkám si, kdyby ten zájemce přišel a chtěl je, tak mu je prodám. Tak přišel a po výstavě si je odvezl. Na výstavě se navíc udělaly 4 páry a množily se tam a mně to tady neťuklo.

Zbytek jsem pak dal chovateli do Žďáru a ten mi dal zase mladý, a pak jsem je zase měl. Párkrát se mi to třelo, ale všechno to zbělalo.

Máš tady ale Skaláru amazonskou ‘Manacapuru’
Jo, tyhle jo.

A ty jsou bez problémů?
Netřou se tak často. Mám tady ještě Skaláru amazonskou 'Rio Nanay'. A pak mám Red spotted guyana. A teď jsem dostal novou rybu. Má to název Red devil albino. Je to sice albino ale trochu koi. Ty nanay jsou černě tečkovaný a tyhle červeně.

A máš nějaké ghost/duchy?
Mám skalára paraiba ghost. Já je teda dostal.

Já se snažím dělat to, co jde na prodej. Koníček je minimální.

Mám kamarádku, která má doma 1000 litrové akvárium. Chová v něm jenom skaláry a celá rodina je z nich nadšená.
Teď si představ, že jsou lidi, že je mají pojmenovaný. Když pak ta ryba zemře, tak to není sranda. To je jako když zemře pes.

Ale ty tedy žádnou pojmenovanou nemáš?
Nemám je pojmenovaný. Radši ne. To už je zase jiný vztah. Jak dáš rybě jméno, tak to už je člen rodiny (směje se).

Co si myslíš o možnosti vrátit se k původnímu druhu selekcí? Například, když se zkříží paví očka s endlerkami, je možné z nich zpětně vyšlechtit paví očka?
To je strašně práce. Lepší je držet čistý chovy, pokud to jde.

Je ale pravda, že mixy pavích oček se prodávají nejvíc. Sice to nemá žádnou cenu, ale na krám si klidně vezmou 100-200 kusů.

Ony i skaláry se zkříží. Když třeba dáš pruhovaného s bezpruhým, tak z toho pak jsou takové mišmaše… A pak z toho mišmaše tahat zpátky ten druh… To je na dlouho.

Duhovky se taky klidně kříží. Ty musíš držet zvlášť. Samce poznáš, ale samičky si jsou podobný. Takže, když je dáváš vytírat, tak se tam zatoulá jiná samička a máš z toho hybridy a už to není ono. Ale životaschopní ti kříženci jsou. Jen barvy to nemá. Je to takový namíchaný.

První část rozhovoru o akvaristických začátcích Zdeňka Dočekala si můžete přečíst zde.

Druhou část rozhovoru o Chovu akvarijních ryb najdete zde.

Čtvrtou až šestou část rozhovoru najdete zde.

Moje dvě krásné lásky