Corydoras, pancéřníček

Corydoras jsou velmi oblíbené díky své mírumilovnosti a vlastně do jisté míry i roztomilosti a drobné velikosti. Nově došlo na základě výzkumu k přehodnocení jejich zařazení, a tak bude nutné se seznámit s novými jmény.

Těžko budeme hledat jinou tak oblíbenou skupinu ryb jako jsou právě malí pancéřníčci. Nijssen & Isbrücker je pak v roce 1980 pojmenovali elegantní skupinou (die Eleganz-Gruppe), což o jejich vzezření leccos vypovídá.

Dlouhodobě byli pancéřníčci jednotně označováni jako Corydoras. Corydoras ale zahrnuje přes 200 popsaných druhů a ve skutečnosti je ještě mnohem početnější skupinou. Očekává se, že celkově mezi 450-500 druhy.

Chovatelé si v průběhu let sami mohli u některých druhů Corydoras všimnout jejich zřejmých odlišností pokud se jedná o stavbu těla, velikost, chování a také odlišného larválního stádia (od momentu, kdy ryba spotřebovala žloutkový váček a začíná přijímat vnější výživu až po chvíli, kdy organismus nabývá tvaru rybího těla a jsou vytvořeny konečné tělesné orgány). 

Už v roce 2011 bylo na základě genetických testů potvrzeno, že jednotlivé druhy mezi sebou mají obrovské rozdíly. Nyní tedy přichází chvíle, kdy je toto potvrzeno, popsáno a druhy jsou nově rozřazeny na základě publikovaného výzkumu do 7 rodů. 

Rozdělení pancéřníčků na základě nového výzkumu

Výzkum, kterého se ujal brazilský tým Dias et al., letos publikoval výsledky (dne 11.6.24) v Zoological Journal of the Linnean Society. Výsledky výzkumu potvrzují mimořádné rozdíly v genetice. Jedná se o jednoznačné důkazy toho, že se jedná o samostatné rody. Výsledky identifikovaly odlišné skupiny druhů, z nichž každá má přiřazené rodové jméno. Rodová jména ale nejsou nová, byla již k dispozici. Bylo tak možné navázat na proběhlé studie a na základě podobností s již popsanými rody použít existující označení. 

Nyní se jedná se o 7 druhů čeledi Callichthyidae podčeledi Corydoradinae:

  1. Corydoras

     (linie 1) nyní obsahuje pouze 32 druhů (z více než 175 druhů, které sem patřily před publikací nového rozdělení)

    1. Popsáno: roku 1803 v díle “A review of the genus Corydoras” 
    2. Zástupce tohoto rodu můžeme najít téměř v každém říčním systému v jihoamerických nížinách.
    3. Z fylogenetického (evolučního) hlediska je považován za sesterskou ("sister-group") k ostatním. Toto je zřejmé také na diagramu připojeného obrázku k tomuto článku.
    4. Typické znaky jsou tmavé označení nad očima (občas nemusí být plně viditelné). 
  2. Aspidoras

     (linie 2) 18 druhů (spíše drobní a mají většinou bíle černé flíčky a všechny pocházejí z Brazílie)

    1. Popsáno: Popsáno Ihering, R. von. roku 1907: “Diversas especies novas de peixes nemathognathas do Brazil”
    2. Zástupci tohoto rodu jsou délky 5 cm nebo jen malinko přes 5 cm a jsou velmi variabilně zbarveni.
  3. Scleromystax

     (linie 3) sestává se ze sedmi druhů a je úzce spřízněný s Aspidoras, ale oproti Aspidoras je trošku větší a má delší a masivnější profil hlavy než u Aspidoras (v hobby akvaristice se chová pouze jeden druh - a to Scleromystax

    1. Popsáno: Günther, Albert C. L. G. roku 1864. “Catalogue of the fishes in the British Museum”.
    2. Vyskytuje se pouze v jihovýchodní Brazílii v původním nedotčeném amazonském pralese.
    3. Vizuálně má vysoce kontrastní černobílé zbarvení, tělo válcovité a protáhlé a na stranách hlavy mají samci po stranách jakoby kožní zoubky ("Bart"), které jsou pro tuto skupinu rozpoznávacím znamením. Mimo to kožní zoubky probíhají podél vnitřní strany prvních paprsků prsní ploutve a směřují ke kořeni a ne ke špičce, jako u ostatních druhů.
  4. Gastrodermus

     (znovuobnovený), (linie 4 a 5) má nejkratší profil hlavy ze všech druhů a je asi nejroztomilejší, celkově se jedná o 14 druhů

    1. Popsáno: Cope, Edward D. ve svém díle Synopsis of the fishes of the Peruvian Amazon z roku 1878 identifikoval morfologické rozdíly mezi jednotlivými pancéřníčky již v té době. V později publikovaných dílech nebyly výsledky výzkumu zohledněny a tak se tento rod od roku 1940 pro účely rozřazení nepoužíval. Až nyní byl znovuobnoven jako platný.
    2. Pro tento rod je charakteristická velmi krátká hlava a ve spojení s poměrně oválným (vejčitým) tvarem těla a velmi vysokým hřbetem je jasně odlišuje od ostatních skupin. Dále také paprsky první prsní ploutve na vnitřní straně jsou pokryty malinkými zoubky, které jsou všechny zarovnány ke špičce.
  5. Osteogaster

    (znovuobnovený), (linie 7) jedná se o skupinu druhá, které si je velmi podobná zbarvením, které je zelené a je jich prozatím pouze 9. Osterogaster aeneus z této skupiny je asi nejvíc známý a rozšířený.

    1. Popsáno: Cope, Edward D. v díle Synopsis of the fishes of the Peruvian Amazon z roku 1878
    2. Tito zástupci jsou nápadně nazelenalí a často je jejich zbarvení doprovázeno černou maskou a tmavým zbarvením hřbetu. Kromě relativně krátké hlavy mají na vnitřní straně středně až silně zubaté první paprsky prsní ploutve, které směřují ke špičce.
    3. Osterogaster je nejblíže příbuzný rodu Brochis, konkrétně 8a

Další druhy a jejich označení

Jak již bylo zmíněno, předpokládá se, že existuje více než 400 druhů pancéřníčků, a tak se dá očekávat, že budou neustále objevovat nové informace a nové popsané formy.

Příkladem může být nový druh z Peru, který byl nyní vědecky popsán, je bývalým značením C53, které obržel od Hanse-Georga Everse již v roce 1996. Nově, díky Tencatt et al., se může pyšnit označením Corydoras iiap. Jedná se o silně teritoriálního pancéřníčka. 

Bude zajímavé sledovat, jak budou zařazeny také další nové druhy všechny označené C- a CW- čísly např. Sp. CW153, které ještě své vědecké označení očekávají.

Evers,H.G. (2024): Alles neu - mit alten Namen, Amazonas, 115

 

111
2